Kritická edice přináší řadu titulů zabývající se výtvarnou kritikou: způsoby a možnostmi psaní o umění, stejně jako reflexi umění samotného. Právě to stojí symbolicky na pozadí spolupráce Ceny Věry Jirousové, jakožto platformy pro oceňování nových a vynalézavých strategií kritických textů, a Centra pro současné umění Praha, coby místa, kde se současné umění děje. Edice se zaměřuje za přístupnost současné zahraniční literatury českému čtenáři v překladech, ale i původních českých textech věnovaných oboru výtvarné kritiky. V roce 2021 jsme se zaměřili na překlad knihy Hala Fostera Bad New Days, který vychází v českém překladu jako Zítra bude hůř.
Právě vychází: Travis Jeppesen: Bad Writing (2023)
Travis Jeppesen v knize Špatné psaní přichází s radikální myšlenkou, že selhání nemusí být vždy neúspěch. Jeho zájem o „špatnou“ literaturu, film či výtvarné umění neústí v argumentaci vedenou ve prospěch„správných“ podob tvorby, ale naopak v kritické pochopení, že právě pro to, čím tyto práce – mnohdy umanutě a zatvrzele – jsou, jsou zajímavé a má smysl věnovat jim pozornost. Neoddělitelnou součástí tohoto sdělení je i samotná jeho forma, která experimentuje s jazykem až na hranici možného, jež se v případě Travise Jeppesena nachází v oblasti objektově orientovaného psaní.
„Texty v této knize,“ jak autor uvádí, „usilují především o to, zachovat a reflektovat onu vnitřní pevnost, která kdysi bývala a být by vždy měla určujícím rysem kritiky. Velká část z nich se snaží rozvíjet protiklady přítomné v jejich formální konstrukci a neuchylovat se k zastíracím technikám mnohem jemnějších, a tím pádem i přijatelnějších forem kritiky, k tak zvanému ‚dobrému‘ psaní.“
O autorovi:
Americký kritik, spisovatel, básník a umělec Travis Jeppesen (*1979) ve své knize Špatné psaní shromažďuje vzájemně provázané a na sebe navzájem odkazující esejistické texty, jimž je „bez ohledu na jejich jednotlivá témata společná stejná míra prosycenosti vnitřní dialektikou zabývající se pozicí psaní – a především pak stavem kritiky“ v aktuální době autorovy reflexe. tematizuje a rozvíjí možnosti objektově orientovaného přístupu v umělecké tvorbě. Jeppesen zde rozvíjí myšlenkový proud spekulativního realismus a objektově orientovaného přístupu jako cestu z krize a únavy výtvarné kritiky, jež obor zažíval v teoretických reflexích od konce nultých let 21. století.Tento filosofický směr spekulativního realismu se v jeho Jeppesen do svých teoretických úvahách o výtvarném umění poprvé objevil na počátku druhého desetiletí 21. stoletíuvedl v roce 2011, přičemž Jeppesen v daném myšlenkovém proudu hledal především způsob, jak se vymanit z krize a únavy výtvarné kritiky.
V období 2019–2022 působil na Shanhgai Jiao Tong University, na akademický post ovšem kvůli těžkým podmínkám v důsledku covidových opatření rezignoval. V posledních letech Jeppesen na svou spisovatelskou tvorbu z předchozích let navázal a na jaře roku 2023 měla v Berlíně premiéru jeho hra Ghosts of the Landwehr Canal. Travis Jeppesen žije střídavě v Berlíně a v Londýně, kde učí na Royal College of Art.
Překlad: Jana Hlávková
Překlad veršů v kap. Jazyk záchodků: Alžběta Stančáková
Odborná redakce: Eva Skopalová, Lenka Střeláková
Editace překladu a jazyková redakce: Lenka Střeláková
Korektura: Kristýna Bartoš
Ilustrace: Mark Ther
Grafický návrh: Matěj Lacko, Jana Jebavá
Sazba: Jana Jebavá / studio Datle
Hal Foster: Zítra bude hůř: Umění, kritika, nouzový stav (2021)
Hal Foster ve své knize Zítra bude hůř nestaví na starých dobrých časech, ale na těch horších, které přicházejí. Maxima, jenž si poznamenal Walter Benjamin z rozhovoru s Bertoldem Brechtem, se v analýze Hala Fostera nakonec neuskutečnila – mělo být hůř, ale není. Co se tedy avantgardě tedy stalo? „Avantgarda, která mě zde zajímá, však v tomto smyslu není ani předvoj (avant), ani týl, je spíš jízlivě imanentní. Daleka hrdinství, nenamlouvá si, že se od starého řádu může zcela oddělit, anebo že může nalézt jiný. Místo toho se snaží v daném řádu vystopovat již existující trhliny, vyvíjet na ně ještě větší tlak, a dokonce je i nějakým způsobem aktivovat. Tato avantgarda zdaleka není mrtvá, žije a daří se jí dodnes,“ analyzuje Hal Foster.
O autorovi:
Hal Foster (*1955) je americký kritik a historik výtvarného umění. Po studiích na Princeton University pracoval pro magazín Artforum (1977-1981), později se stal editorem časopisu Art in America a vedl kritická a kurátorská studia při Whitney muzeu v New Yorku. Poté působil také na Cornell University, Princeton University a Wilson University. V letech 1991-2011 byl redaktorem časopisu October, společně s Rosalind Krauss, Yve-Alainem Boisem, Douglasem Crimpem ad. Hal Foster je autorem řady publikací věnovaných nejsoučasnějšímu umění, v roce 2006 publikoval úspěšnou knihu Prosthetic Gods, byl také součástí autorského kolektivu obsáhlé syntézy moderního a současného umění Umění po roce 1900 (2005, česky 2007 a 2015 – druhé, doplněné vydání obsahuje i úryvky této knihy).
Překlad: Magdalena Jadwiga Härtelová
Odborná redakce: Eva Skopalová
Jazyková redakce: Lenka Střeláková, Marie Strnadová
Grafický návrh: Matěj Lacko
Grafická úprava: Jana Jebavá – Studio Datle