{"id":756,"date":"2026-07-31T08:47:35","date_gmt":"2026-07-31T08:47:35","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cenavj.cz\/?p=756"},"modified":"2026-07-31T08:51:29","modified_gmt":"2026-07-31T08:51:29","slug":"jiri-sirucek-vychodni-prisliby","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cenavj.cz\/?p=756","title":{"rendered":"Ji\u0159\u00ed Sir\u016f\u010dek \u2013 V\u00fdchodn\u00ed p\u0159\u00edsliby"},"content":{"rendered":"\n


Publikujeme text laure\u00e1ta IX. ro\u010dn\u00edku Ceny V\u011bry Jirousov\u00e9 2025 Ji\u0159\u00edho Sir\u016f\u010dka, kter\u00fd byl p\u016fvodn\u011b publikov\u00e1n v Art Antiques v listopadu 2024. Na blogu Ceny V\u011bry Jirousov\u00e9 ho publikujeme jako kvalitn\u00ed uk\u00e1zku v\u00fdtvarn\u00e9 kritiky, na kter\u00e9 odborn\u00e1 komise vyzdvihla n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:

Porotu na Sir\u016f\u010dkov\u011b textu zaujal promy\u0161len\u00fd a p\u0159esn\u00fd zp\u016fsob, jak\u00fdm autor propojil t\u00e9ma v\u00fdstavy se \u0161ir\u0161\u00edm kontextem postkoloni\u00e1ln\u00edch a dekoloniza\u010dn\u00edch debat. Sir\u016f\u010dek p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b uk\u00e1zal, jak se tato problematika prom\u00edt\u00e1 do tuzemsk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed a sv\u00e9 z\u00e1v\u011bry podlo\u017eil logicky vystav\u011bnou argumentac\u00ed. Text prok\u00e1zal schopnost nahl\u00ed\u017eet zkouman\u00e9 ot\u00e1zky z mezin\u00e1rodn\u00ed i genera\u010dn\u00ed perspektivy a formulovat je srozumiteln\u011b v r\u00e1mci \u0161ir\u0161\u00edch kulturn\u00edch souvislost\u00ed. Porota d\u00e1le ocenila autorovu jazykovou kultivovanost, p\u0159irozenou lehkost a vtip, s nimi\u017e dok\u00e1zal propojit analytickou p\u0159esnost s osobn\u00edm vhledem. Celkov\u011b tak porota vyhodnotila jeho p\u0159\u00edsp\u011bvek jako kvalitn\u00ed p\u0159\u00edklad kritick\u00e9ho psan\u00ed, kter\u00e9 spojuje teoretickou pou\u010denost s aktu\u00e1ln\u00edm, srozumiteln\u00fdm a sebev\u011bdom\u00fdm pohledem na sou\u010dasn\u00e9 um\u011bn\u00ed.

(Recenze na Fotograf Festival 14: Make Voices Be Heard, 3. 10.\u20133. 11. 2024, Fotograf Gallery, etc. galerie, Galerie MeetFactory, hunt kastner, Praha, Kur\u00e1torsk\u00fd t\u00fdm: Noemi Smolik, Adam Va\u010dk\u00e1\u0159)
<\/p>\n\n\n\n

\"Fotograf
Fotograf Festival 14, pohled do v\u00fdstavy Chapter Four v\u00a0MeetFactory, foto: Jan Kolsk\u00fd<\/em><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

\u201eSluha \u0159\u00edk\u00e1 prezidentovi Ruska: ,Pane prezidente, mus\u00edme let\u011bt na M\u011bs\u00edc!!!\u2018 \u201aTak fajn,\u2018 odpov\u00ed prezident. Ru\u0161t\u00ed kosmonauti na po\u010dest sv\u00e9ho \u00fasp\u011bchu M\u011bs\u00edc nabarv\u00ed na\u010derveno. Den pot\u00e9 \u0159\u00edk\u00e1 sluha prezidentovi: \u201aPane prezidente, Ameri\u010dan\u00e9 byli tak\u00e9 na M\u011bs\u00edci!\u2018 \u201aNo a co?\u2018 \u0159ekl prezident. Sluha odpov\u00ed: \u201aNa n\u00e1\u0161 \u010derven\u00fd m\u011bs\u00edc nast\u0159\u00edkali b\u00edlou barvou COCA-COLA.\u2018\u201c<\/p>\n\n\n\n

V kontextu festivalu zab\u00fdvaj\u00edc\u00edho se postsocialistick\u00fdmi zem\u011bmi je snad odpustiteln\u00e9 p\u0159evz\u00edt argumenta\u010dn\u00ed strategii \u201cjugosl\u00e1vsk\u00e9ho\u201d filozofa Slavoje \u017di\u017eeka a za\u010d\u00edt text vtipem. Bizarn\u011b, ov\u0161em v\u00fdsti\u017en\u011b toti\u017e shrnuje p\u0159etahov\u00e1n\u00ed se o sf\u00e9ru vlivu mezi studenov\u00e1le\u010dn\u00fdmi velmocemi, kter\u00e9 p\u00e1dem SSSR skon\u010dilo tak\u00e9 \u201ep\u0159et\u0159en\u00edm\u201c zna\u010dn\u00e9 \u010d\u00e1sti Evropy a st\u0159edn\u00ed Asie do \u201ebarev\u201c Z\u00e1padu. I p\u0159es proklamovanou soun\u00e1le\u017eitost se z\u00e1padn\u00edmi mocnostmi se ov\u0161em zd\u00e1, \u017ee postsov\u011btsk\u00e9 zem\u011b na Z\u00e1pad st\u00e1le zcela nepat\u0159\u00ed a jejich hlas nen\u00ed v mezin\u00e1rodn\u00edch diskuz\u00edch sly\u0161et. Jak se n\u00e1m pokou\u0161\u00ed uk\u00e1zat i leto\u0161n\u00ed Fotograf Festival<\/em>, tato nedostate\u010dn\u00e1 reflexe postsov\u011btsk\u00fdch Zem\u00ed je vlastn\u00ed i debat\u00e1m o dekolonizaci: \u201eNa v\u00fdstav\u00e1ch a konferenc\u00edch na toto t\u00e9ma b\u00fdvaj\u00ed zastoupeny zem\u011b Severn\u00ed a Ji\u017en\u00ed Ameriky, Afriky, Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu a Asie, z\u00e1stupci zem\u00ed pod mocensk\u00fdm vlivem b\u00fdval\u00e9ho Sov\u011btsk\u00e9ho Svazu zpravidla chyb\u00ed,\u201c uv\u00e1d\u00ed v\u00fdstavn\u00ed text. <\/p>\n\n\n\n

Kur\u00e1torsk\u00fd t\u00fdm sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed z Noemi Smolik a Adama Va\u010dk\u00e1\u0159e si tak pod heslem \u201eMake Voices Be Heard\u201c d\u00e1v\u00e1 za c\u00edl nechat zazn\u00edt i hlasy z postsov\u011btsk\u00fdch region\u016f, kter\u00e9 se pr\u00fd dodnes nach\u00e1zej\u00edc\u00ed pod vlivem z\u00e1jm\u016f Ruska a kde se \u201est\u00e1le v\u00edce um\u011blky\u0148 a um\u011blc\u016f […] soust\u0159ed\u00ed na ot\u00e1zky spojen\u00e9 s dekolonizac\u00ed a s kulturn\u00ed identitou\u201c. Dan\u00e9 regiony toti\u017e maj\u00ed svoji vlastn\u00ed specifickou zku\u0161enost s koloni\u00e1ln\u00ed minulost\u00ed a dle kur\u00e1tor\u016f je tak na \u010dase \u201edekolonizovat i tyto pohledy.\u201c Sv\u00e9 ambice se festival pokou\u0161\u00ed naplnit skrze \u010dty\u0159i v\u00fdstavy: v \u201edom\u00e1c\u00ed\u201c Fotograf Gallery, v MeetFactory, hunt kastner a galerii etc. Prezentuje na nich d\u00edla z r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed tvz. V\u00fdchodu \u2013 od Alb\u00e1nie, Ukrajiny, \u010ceska, Polska a Slovenska po Uzbekist\u00e1n, Gruzii, Rusko nebo i Ji\u017en\u00ed Koreu.<\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1b\u011br vystaven\u00fdch d\u011bl je tud\u00ed\u017e zna\u010dn\u011b \u0161irok\u00fd: \u010cernob\u00edl\u00fd film Spider\u2019s Envy<\/em> alb\u00e1nsk\u00e9ho um\u011blce Genti Koriniho zkoum\u00e1 vztah mezi modernismem a (socialistick\u00fdm) realismem a upozor\u0148uje na zlo\u010diny autokratick\u00e9ho re\u017eimu Envera Hod\u017ey. Ukrajinsk\u00e1 fotografka Yevgenie Belorusets zaznamen\u00e1v\u00e1 \u017eivoty romsk\u00fdch komunit, je\u017e musely kv\u016fli rusk\u00e9 agresi opustit sv\u00e9 domovy. Srbsk\u00e1 um\u011blkyn\u011b Marta Popivoda tematizuje davovou psych\u00f3zu a s n\u00ed spojen\u00e9 ot\u00e1zky politick\u00e9 manipulace. Britsk\u00fd um\u011blec Paul Chaney zkoum\u00e1 14 miliard let nerostn\u00e9 historie Don\u011bcka a japonsk\u00fd tv\u016frce Meiro Koizumi v rozs\u00e1hl\u00e9 p\u011btikan\u00e1lov\u00e9 instalaci rozkr\u00fdv\u00e1 osudy migrant\u016f korejsk\u00e9ho p\u016fvodu ut\u00edkaj\u00edc\u00edch z Ruska do Ji\u017en\u00ed Koreje. V r\u016fznorod\u00e9m v\u00fdb\u011bru nalezneme i um\u011blkyn\u011b a um\u011blce p\u016fsob\u00edc\u00edch v \u010cech\u00e1ch, jako je Minh Thang Pham, Sr\u00e1\u010d Sam a Diana Cam Van Nguyen. Animovan\u00e9 video Love, Dad <\/em>od posledn\u00ed zm\u00edn\u011bn\u00e9 je p\u0159itom vrcholem skupinov\u00e9 v\u00fdstavy v galerii MeetFactory a autorce se v n\u011bm skrze osobitou techniku animace da\u0159\u00ed p\u016fsobiv\u011b p\u0159edat jej\u00ed komplikovan\u00fd vztah s otcem a tematizovat vietnamsk\u00e9 kulturn\u00ed stereotypy, kter\u00e9 jej formovaly. V galerii etc. byl tak\u00e9 uveden v\u00fdzkumn\u00fd projekt Queer Archives Institute<\/em> polsk\u00e9ho um\u011blce Karola Radziszewsk\u00e9ho, kter\u00fd mapuje d\u011bjiny queer komunity na \u00fazem\u00ed st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evropy. Radziszewski nashrom\u00e1\u017edil obdivuhodn\u00e9 mno\u017estv\u00ed materi\u00e1l\u016f, rozhovor\u016f a dobov\u00fdch z\u00e1znam\u016f, je\u017e prokazuj\u00ed, \u017ee dominantn\u00ed pojet\u00ed historie queer hnut\u00ed up\u0159ednost\u0148uje ud\u00e1losti na Z\u00e1pad\u011b a p\u0159ehl\u00ed\u017e\u00ed tak podstatn\u00e9 miln\u00edky vybojovan\u00e9 v m\u00e9n\u011b exponovan\u00fdch regionech V\u00fdchodu. Jak tento nutn\u011b letm\u00fd v\u00fd\u010det ukazuje, na festivalu prezentovan\u00e1 d\u00edla jsou \u010dasto velmi podn\u011btn\u00e1, z\u00e1rove\u0148 spolu ale ne v\u017edy komunikuj\u00ed nebo \u010diteln\u011b souvis\u00ed. Vytvo\u0159en\u00ed funk\u010dn\u00edch v\u00fdstavn\u00edch poj\u00edtek mezi tak odli\u0161n\u00fdmi a komplikovan\u00fdmi t\u00e9maty jako je teorie modernismu, vietnamsk\u00e1 diaspora a 14 miliard let formov\u00e1n\u00ed nerost\u016f by toti\u017e vy\u017eadovalo pe\u010dliv\u011bj\u0161\u00ed koncepci, ne\u017e jakou kur\u00e1torsk\u00fd t\u00fdm p\u0159edkl\u00e1d\u00e1.<\/p>\n\n\n\n


Z v\u00fdb\u011bru vystavuj\u00edc\u00edch je tak\u00e9 z\u0159ejm\u00e9, \u017ee ani jejich \u201epodreprezentovanost\u201c v r\u00e1mci z\u00e1padn\u00edho sv\u011bta um\u011bn\u00ed nebyla \u00fast\u0159edn\u00edm kur\u00e1torsk\u00fdm kl\u00ed\u010dem. Jen film Diany Cam Van Nguyen z\u00edskal hned n\u011bkolik mezin\u00e1rodn\u00edch ocen\u011bn\u00ed a Radziszewsk\u00e9ho pr\u00e1ce byla uvedena v New Yorku, Lond\u00fdn\u011b, Tokiu a dal\u0161\u00edch sv\u011btov\u00fdch metropol\u00edch. Na tom samoz\u0159ejm\u011b nen\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho, naopak. Strategie festivalu ale vzbuzuje ot\u00e1zku, pro\u010d se kur\u00e1to\u0159i v\u016fbec rozhodli vystavuj\u00edc\u00ed poj\u00edmat jako apriorn\u011b marginalizovan\u00e9 a vytvo\u0159ili tak pro jejich d\u00edla sebeviktimiza\u010dn\u00ed r\u00e1mec, podpo\u0159en\u00fd sou\u010dasn\u011b jejich vlastn\u00ed spasitelskou r\u00e9torikou. V \u00favodu tematick\u00e9ho symposia (shodn\u011b nazvan\u00e9ho \u201eMake Voices Be Heard\u201c), kter\u00e9 prob\u011bhlo loni na UMPRUM, Va\u010dk\u00e1\u0159 tvrd\u00ed, \u017ee \u010de\u0161t\u00ed um\u011blci a um\u011blkyn\u011b jsou na Z\u00e1pad\u011b z\u0159\u00eddka vystavov\u00e1ni a nemaj\u00ed prostor v glob\u00e1ln\u00edch diskuz\u00edch. P\u0159i stejn\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti uv\u00e1d\u00ed Smolik, \u017ee na konferenci k posledn\u00edmu Berl\u00ednsk\u00e9mu Bien\u00e1le, kter\u00e1 se ot\u00e1zkou dekolonizace siln\u011b zab\u00fdvala, organiz\u00e1to\u0159i nepozvali t\u00e9m\u011b\u0159 nikoho z b\u00fdval\u00e9ho v\u00fdchodn\u00edho bloku. Je pravda, \u017ee v\u00fdlu\u010dnost Z\u00e1padu \u010dasto vede k nedostate\u010dn\u00e9 reprezentaci postsov\u011btsk\u00fdch region\u016f a dokonce \u00fast\u00ed i do specifick\u00fdch forem xenofobie v\u016f\u010di obyvatelstvu v\u00fdchodn\u00ed a st\u0159edn\u00ed Evropy. Je ale doopravdy t\u0159eba ur\u010dovat kvalitu postkoloni\u00e1ln\u00ed diskuze, p\u0159\u00edpadn\u011b samotn\u00e9 dekolonizace, skrze na\u0161i p\u0159\u00edtomnost na velk\u00fdch v\u00fdstav\u00e1ch a konferenc\u00edch organizovan\u00fdch b\u00fdval\u00fdmi koloni\u00e1ln\u00edmi velmocemi?<\/p>\n\n\n\n

Leto\u0161n\u00ed Fotograf Festival<\/em> tak ve sv\u00e9 snaze o \u201eobjeven\u00ed\u201c postkoloni\u00e1ln\u00edho my\u0161len\u00ed paradoxn\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1 jako sv\u016fj hlavn\u00ed referen\u010dn\u00ed bod pr\u00e1v\u011b \u201epohled\u201c Z\u00e1padu, kter\u00fd historicky samotnou kolonizaci ustanovil (\u010d\u00edm\u017e, jak si v\u0161\u00edm\u00e1 postkoloni\u00e1ln\u00ed teoreti\u010dka Madina Tlostanova, inspiroval i n\u00e1slednou podobu festivalem \u010dasto sklo\u0148ovan\u00e9ho rusk\u00e9ho imperialismu). Nem\u011bli bychom se tedy sp\u00ed\u0161e pokou\u0161et pochopit a komunikovat postsov\u011btskou a postsocialistickou identitu skrze specifika na\u0161ich vlastn\u00edch kultur, a nikoliv skrze nedostate\u010dnou reprezentaci na z\u00e1padn\u00edch p\u0159ehl\u00eddk\u00e1ch? Abychom parafr\u00e1zovali v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho filozofa Slavoje \u017di\u017eeka, byla by toti\u017e trag\u00e9die porazit rusk\u00fd imperialismus jen proto, abychom se zcela vydali napospas Z\u00e1padu.<\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1rove\u0148 je t\u0159eba zm\u00ednit, \u017ee v z\u00e1padn\u00edch instituc\u00edch se v\u00fdstavy zam\u011b\u0159en\u00e9 na um\u011blkyn\u011b a um\u011blce z b\u00fdval\u00e9ho sov\u011btsk\u00e9ho bloku odehr\u00e1vaj\u00ed (zmi\u0148me nap\u0159. aktivity berl\u00ednsk\u00e9 SAVVY Contemporary), a stejn\u011b tak \u201ev\u00fdchodn\u00ed\u201c instituce zpracov\u00e1vaj\u00ed t\u00e9mata dekolonizace ji\u017e des\u00edtky let (v na\u0161ich kon\u010din\u00e1ch t\u0159eba tranzit). Tato slepota v\u016f\u010di kontextu (ze kter\u00e9ho a o kter\u00e9m kur\u00e1to\u0159i hovo\u0159\u00ed) je ne\u0161\u0165astn\u00e1 i proto, \u017ee pr\u00e1v\u011b Fotograf<\/em> Festival<\/em> byl je\u0161t\u011b ned\u00e1vno schopn\u00fd v\u00e9st podn\u011btn\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed i region\u00e1ln\u011b specifick\u00e9 dialogy a inovativn\u011b otev\u00edrat komplexn\u00ed t\u00e9mata z pozic, kter\u00e9 jsou dom\u00e1c\u00ed zku\u0161enosti vlastn\u00ed. Nyn\u00ed ve snaze o \u201esv\u011btovost\u201c sp\u00ed\u0161e opisuje program zahrani\u010dn\u00edch p\u0159ehl\u00eddek, ani\u017e by v\u0161ak dok\u00e1zal danou agendu zpracovat do hloubky nebo ji aplikovat na na\u0161e region\u00e1ln\u00ed specifika. <\/p>\n\n\n\n

To je patrn\u00e9 u\u017e ve zp\u016fsobu p\u0159ej\u00edm\u00e1n\u00ed samotn\u00e9 problematiky dekolonizace. V posledn\u00edch letech sv\u011bt bedliv\u011b sleduje repatriaci odcizen\u00fdch objekt\u016f do Afriky a velk\u00e9 evropsk\u00e9 p\u0159ehl\u00eddky um\u011bn\u00ed i mezin\u00e1rodn\u00ed odborn\u00e9 konference akcentuj\u00ed nutnost reflexe koloni\u00e1ln\u00ed minulosti. Mimo velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 podn\u011bty souvisej\u00edc\u00ed s n\u00e1pravou nep\u0159edstaviteln\u00fdch k\u0159ivd a zlo\u010din\u016f tak sou\u010dasn\u011b vid\u00edme, jak se t\u00e9ma de\/kolonizace st\u00e1v\u00e1 glob\u00e1ln\u011b popul\u00e1rn\u00edm. A jak dob\u0159e vystihuje i um\u011blkyn\u011b Yevgenia Belorusets (zastoupen\u00e1 na v\u00fdstav\u011b v MeetFactory) v tematick\u00e9m \u010d\u00edsle \u010dasopisu Fotograf<\/em>, \u201erasismus i kolonialismus jsou pojmy, kter\u00e9 byly vyvlastn\u011bny sou\u010dasn\u00fdmi ideologick\u00fdmi a informa\u010dn\u00edmi v\u00e1lkami a jsou \u0161iroce pou\u017e\u00edv\u00e1ny nev\u011bdeck\u00fdm zp\u016fsobem; sta\u010d\u00ed tvrdit, \u017ee ur\u010dit\u00fd jev je bu\u010f antikoloni\u00e1ln\u00ed, nebo naopak koloni\u00e1ln\u00ed.\u201c Dob\u0159e tak pojmenov\u00e1v\u00e1 vypr\u00e1zdn\u011bn\u00ed dekoloniza\u010dn\u00ed agendy, kter\u00e1 se s rostouc\u00ed atraktivitou vzdaluje sv\u00fdm p\u016fvodn\u00edm (radik\u00e1ln\u00edm) v\u00fdznam\u016fm. Je proto ironick\u00e9, \u017ee to, co Belorusets pojmenov\u00e1v\u00e1, se d\u011bje i v r\u00e1mci leto\u0161n\u00edho Fotograf Festivalu<\/em>, kter\u00fd sm\u011b\u0161uje pojmy jako je rasismus, kolonizace, imperialismus, identita nebo pr\u00e1v\u011b dekolonizace a bez hlub\u0161\u00edho vysv\u011btlen\u00ed je zplo\u0161\u0165uje na zvu\u010dn\u011b zn\u011bj\u00edc\u00ed slova p\u0159evzat\u00e1 ze z\u00e1padn\u00edho um\u011bleck\u00e9ho diskurzu. V p\u0159\u00edpad\u011b takto histori\u00ed zat\u011b\u017ekan\u00fdch term\u00edn\u016f je ale t\u0159eba br\u00e1t jejich v\u00fdznamy opravdu v\u00e1\u017en\u011b, jeliko\u017e hroz\u00ed nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee vol\u00e1n\u00ed o pozornost dekoloniza\u010dn\u00edch debat vyzn\u00ed p\u0159i srovn\u00e1v\u00e1n\u00ed nap\u0159. \u010desk\u00e9 zku\u0161enosti s koloni\u00e1ln\u00edmi genocidami v zem\u00edch \u201eSevern\u00ed a Ji\u017en\u00ed Ameriky, Afriky, Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu a Asie\u201c nejen naivn\u011b, ale dokonce jako bagatelizace koloni\u00e1ln\u00edho n\u00e1sil\u00ed po stalet\u00ed p\u00e1chan\u00e9ho pr\u00e1v\u011b Z\u00e1padem.<\/p>\n\n\n\n

Jedn\u00edm z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch fakt\u016f v\u0161ak z\u016fst\u00e1v\u00e1, \u017ee v kontextu jednotliv\u00fdch zem\u00ed st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evropy a st\u0159edn\u00ed Asie se zku\u0161enost s kolonialismem z\u00e1sadn\u011b li\u0161\u00ed v z\u00e1vislosti na kulturn\u00ed jedine\u010dnosti a zem\u011bpisn\u00fdch i historick\u00fdch rozd\u00edlech. Jak uv\u00e1d\u00ed Madina Tlostanova v rozhovoru s Noemi Smolik, \u201e[b]ylo by trapn\u00e9 situaci ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b a St\u0159edn\u00ed Asii homogenizovat, nebo\u0165 ka\u017ed\u00e1 lokalita m\u00e1 svou vlastn\u00ed trajektorii a historii.\u201c Touto my\u0161lenkou se ale kur\u00e1to\u0159i v praxi bohu\u017eel ne\u0159\u00edd\u00ed. Na v\u00fdstav\u00e1ch vid\u00edme d\u00edla um\u011blc\u016f a um\u011blky\u0148 z tolika rozd\u00edln\u00fdch zem\u00ed, \u017ee je v tomto nesourod\u00e9m celku hlubinn\u00e1 reflexe t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e1. Tyto kulturn\u011b i etnicky odli\u0161n\u00e9 regiony spojuje p\u0159edev\u0161\u00edm socialistick\u00e1 minulost a jejich pod\u0159\u00edzenost sov\u011btsk\u00e9mu svazu (i kdy\u017e u\u017e jen v p\u0159\u00edpad\u011b Alb\u00e1nie \u010di n\u011bkdej\u0161\u00ed Jugosl\u00e1vie je tento vztah mnohem slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed), pop\u0159\u00edpad\u011b Rusku. V\u00fdsledkem je, \u017ee ve snaze o polemiku se z\u00e1padn\u00ed dekoloni\u00e1ln\u00ed diskuz\u00ed festival um\u011ble zplo\u0161\u0165uje b\u00fdval\u00fd v\u00fdchodn\u00ed blok na jedin\u00fd uzav\u0159en\u00fd celek, kter\u00fd definuje p\u0159edev\u0161\u00edm skrze jeho vztah k hegemonovi, v\u016f\u010di n\u011bmu\u017e se pokou\u0161\u00ed vymezovat. Pod hesly jako identita nebo p\u0159\u00edmo dekolonizace se tak Fotograf Festival<\/em> top\u00ed ve stalet\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch mnoha lokalit na plo\u0161e dvou kontinent\u016f, kter\u00e9 nav\u00edc \u201ep\u0159et\u00edr\u00e1\u201c z\u00e1padn\u00edmi koncep\u010dn\u00edmi r\u00e1mci, je\u017e \u010dasto neodpov\u00eddaj\u00ed jejich osobit\u00e9 zku\u0161enosti. To nutn\u011b vede k situaci, kdy sice na v\u00fdstav\u00e1ch zazn\u00edvaj\u00ed rozd\u00edln\u00e9 hlasy, ale je t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9 je v\u0161echny skute\u010dn\u011b vysly\u0161et nebo je k sob\u011b smyslupln\u011b vzt\u00e1hnout.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Publikujeme text laure\u00e1ta IX. ro\u010dn\u00edku Ceny V\u011bry Jirousov\u00e9 2025 Ji\u0159\u00edho Sir\u016f\u010dka, kter\u00fd byl p\u016fvodn\u011b publikov\u00e1n v Art Antiques v listopadu 2024. Na blogu Ceny V\u011bry Jirousov\u00e9 ho publikujeme jako kvalitn\u00ed uk\u00e1zku v\u00fdtvarn\u00e9 kritiky, na kter\u00e9 odborn\u00e1 komise vyzdvihla n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: Porotu na Sir\u016f\u010dkov\u011b textu zaujal promy\u0161len\u00fd a p\u0159esn\u00fd zp\u016fsob, jak\u00fdm autor propojil t\u00e9ma v\u00fdstavy se \u0161ir\u0161\u00edm kontextem postkoloni\u00e1ln\u00edch a dekoloniza\u010dn\u00edch debat. Sir\u016f\u010dek p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b uk\u00e1zal, jak se tato problematika prom\u00edt\u00e1 do tuzemsk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed a sv\u00e9 z\u00e1v\u011bry podlo\u017eil logicky vystav\u011bnou argumentac\u00ed. Text prok\u00e1zal schopnost nahl\u00ed\u017eet zkouman\u00e9 ot\u00e1zky z mezin\u00e1rodn\u00ed i genera\u010dn\u00ed perspektivy a formulovat je srozumiteln\u011b v r\u00e1mci \u0161ir\u0161\u00edch kulturn\u00edch souvislost\u00ed. Porota d\u00e1le \u2192<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":761,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-756","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-uncategorized"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cenavj.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/756","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cenavj.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cenavj.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cenavj.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cenavj.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=756"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.cenavj.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/756\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":760,"href":"https:\/\/www.cenavj.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/756\/revisions\/760"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cenavj.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/761"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cenavj.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=756"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cenavj.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=756"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cenavj.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=756"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}